Kniha Jako bychom dnes zemřít měli má podtitul „drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara„. Jejím autorem je novinář, rozhlasový redaktor a básník Miloš Doležal, který na knize pečlivě dlouhé roky pracoval. V roce 2012 byla oceněna jako Kniha roku Lidových novin.

• Název: Jako bychom dnes zemřít měli
• Autor: Miloš Doležal
• Nakladatelství: Nová tiskárna Pelhřimov
• Vydání: 2012
• Počet stran: 446

Na knihu jsem narazila náhodou v naší knihovně a někde v podvědomí mi při čtení názvu zarezonovala slova Josef Toufar, Číhošť, křížek. Věděla jsem jen povrchně, že to byl kněz, kterého umučila STB v 50. letech kvůli náboženskému zázraku – kývajícímu se křížku, ale to bylo v podstatě vše. Nedávno se o této kauze také hodně mluvilo v souvislosti s exhumací ostatků a jejich převozem zpět do Číhoště.

Autor se v díle nesnaží dokázat či vyvrátit, zda byl pohyb křížku zázrakem, ale jeho hlavním cílem je pochopení, kdo J. Toufar byl a co vše předcházelo jeho tragickému osudu. V knize najdete jeho ucelený životopisný portrét, od narození v roce 1902 v maličké obci Arnolec na Vysočině až po tragický konec v roce 1950. Dozvíte se o rodinném zázemí, ze kterého pocházel, o škole, kamarádech, vojenské službě, o pozdním studiu na kněze, které absolvoval až ve zralém věku. To bylo ve své době neobvyklé a svědčilo o velkém odhodlání a pevné vůli, kterou musel prokázat, když svá 12 let trvající studia absolvoval s o 10 let mladšími spolužáky. Dozvíte se i o jeho kněžském působení v obcích Zahrádky a posléze Číhošť, kam byl po únorovém převratu na nátlak místních komunistů přesunut. Kniha pak vrcholí podrobnými popisem událostí s kývajícím se křížkem, které posléze vedly k Toufarovu zatčení, měsíčnímu mučení ve Valdické věznici a následné smrti.

Kniha obsahuje 2 velké části: textovou a obrazovou. Samotný text je na zhruba 230 stranách. Vše je pečlivě ozdrojováno, autor vychází z pamětnických výpovědí, kronik, farních knih, archivů, atd. Text doprovází malé fotky s popisky, některé pak najdete ve větší i v obrazové části. Ta tvoří samostatnou velkou část knihy – dalších 200 stran dobových fotografiií, pohlednic, záznamů a protokolů. Najdete zde idylické momenty z všedního života v Arnolci, ale i fotky estébáckých vyšetřovatelů nebo kopie výslechů s roztřeseným podpisem Josefa Toufara. Díky nim jsem si i uvědomila, jak velký vliv měl komunistický režim nejen na osud jednotlivce, ale jak nenávratně změnil i ráz českého venkova, krajiny, kultury, náboženství.

Miloš Doležal pochází ze stejné oblasti, kde Josef Toufar prožil svou kněžskou dráhu. Od dětství se tedy setkával se vzpomínkami na něj i na číhošťský zázrak. Dvacet let sbíral materiály, zaznamenával ústní svědectví a studoval spisy. Pečlivě pak v této knize rekonstruuje celý příběh. S vydáním knihy měl problém, ačkoli se jedná o zkušeného novináře a autora, ale vydat takto obsáhlou a finančně nákladnou knihu mu odmítlo několik nakladatelství. Nakonec vyšla v regionálním nakladatelství Nová tiskárna Pelhřimov.

 

Jak se jmenuje pacient a o koho se vlastně jedná, jsem nevěděla. Viděla jsem, že pacient je ve velmi zbědovaném stavu, měl propadlý obličej, mluvil nesouvisle. Z jeho řeči jsem porozuměla jeho výrokům pomožte mi, já chci žít a dále výroku jsem nevinen. (str. 195)

Na mě kniha hluboce zapůsobila a několik dní už ji nemůžu vyhnat z hlavy. Začátek se sice nečte úplně snadno, převažují popisy krajiny, obydlí, rozvětvené rodiny, časem jsem si ale na faktografický styl psaní zvykla a postupně pomocí vyprávění pamětníků, fotografií a ukázek kázání poznávala, co byl Josef Toufar za člověka. Celý zážitek ze čtení je navíc umocněn tím, že víte, k jakému konci vše směřuje. Když už dojde k zatčení a v knize se popisují podmínky ve věznici a způsob zacházení se zadržovanými, musela jsem knihu několikrát odložit. Některé pasáže se mi vryly do paměti asi napořád. Po přečtení jsem ještě znovu prohlížela obrazovou část, kde příběh prožíváte znovu od začátku, jen ten smutek a úzkost je větší. Doporučuji číst i odkazy na zdroje, dozvíte se zde pak např. jak skončil hlavní viník Toufarovy smrti.
Knihu doporučuji určitě k přečtení každému, kdo se o naši novodobou historii alespoň trochu zajímá. Jedná se o unikátní publikaci, která vám dá nejen objektivní informace, ale u které si pravděpodobně i popláčete. Josef Toufar nebyl bezchybný člověk, ani intelektuál, kterého by kniha idealizovala, ale poctivý a obětavý kněz, který svůj život zasvětil službě a pomoci ostatním. Zaslouží si, aby se o jeho příběhu vědělo.

• Kniha vyšla nedávno i v audioverzi
• Případně se můžete podívat na dokument o pátrání po ostatcích J.Toufara Mrtvolu sprovoďte ze světa
• Zajímavá recenze na Respekt.cz
• Vypadá to, že se točí i nový dokument Jako bychom dnes zemřít měli
• Spousta informací na joseftoufar.cz
• Právě vyšlo také volné pokračování knihy od stejného autora Krok do tmavé noci