Jak jsem přišla na chuť audioknihám

Nebyla jsem fanoušek audioknih a napsala jsem to i na stránku O mně jako jednu ze svých charakteristik. Vadilo mi, že je čtení pomalé a že u něj usínám. Nakopl mě ale komentář, který doporučoval zkusit poslouchat při úklidu nebo dalších činnostech, kde není vyžadována plná pozornost :) Tak jsem se rozhodla dát jim další šanci.

audioknihy

Na instagramu jsem dostala nějaké tipy od dalších čtenářů a začala jsem vybírat na audioteka.cz. Výběr je opravdu obrovský, ale nechala jsem si poradit a zakoupila jeden z největších bestsellerů loňského roku, chválenou Dívku ve vlaku (moje recenze) a povídání Evy Holubové a Jardy Duška To neřeš.  Obě knihy jsou výborné, jedná se spíš o dramatizace než čtení a zrovna třeba u Dívky ve vlaku to dává knize další rozměr.

Dívka ve vlaku

  • Nejdříve jsem zkusila poslouchat doma při úklidu, ale zjistila jsem, že mám zřejmě nějaké nestandardní uši, protože mi v nich prostě většina sluchátek typu „pecky“ dostatečně nedrží a neustále vypadává. Což při kmitání po domácnosti není úplně ideální :) U větších krycích sluchátek mi zase vadí, že jsou velká. Já vím, jsem náročná…
  • Pokus číslo 2 proběhl při procházce s kočárkem, ale ukázalo se, že to také není to pravé ořechové. Nějak mi vadí, že prostě venku neslyším okolí a ruší mě to. Stejně tak se neosvědčilo poslouchání v autě – přeci jen stará felicie není úplně nejtišší auto a třeba na dálnici už jsou oba zvuky dohromady opravdu moc.
  • Pokus číslo 3 – uspávání dětí. Bingo! To je nakonec ono. Ležím, takže sluchátka nevypadávají, jedním uchem poslouchám knihu, druhým kontroluji, jestli se děti nebudí.

Audioknihy

Problém je tedy stále ono usínání. Jednou se mi stalo, že jsem usnula a celá kniha dojela až do konce. Hledání, kde jsem skončila bylo celkem zajímavé. Zjistila jsem pak, že v aplikaci má audioteka funkci „sleep“, kde lze nastavit, kdy se má poslech zastavit. Zřejmě nejsem jediná s tímto problémem :) Poslední dobou ale chodíme spát brzy (kolem sedmé), takže jsem ještě celkem čerstvá a neusnu. Taky už na sobě včas poznám, že už začínám ztrácet pozornost a mobil včas vypnu. Jen budu muset vybírat vhodné žánry. U Evy Holubové jsem se několikrát začala smát tak, že se přišel manžel podívat, co se děje, že spíná chůvička :)

A tak si teď místo ležení jen tak naprázdno a zpytování svědomí, co bych mohla dělat, kdyby děti dokázaly usnout samy, užívám ten čas s knihou. Pořád bych tedy raději četla knihy papírové, ale občas je to fajn zpestření a pokud vyberete opravdu dobré tituly, může vás příjemně překvapit, jakou přidanou hodnotu dokáží herci textům dát. Já už mám koupenou Zmizelou a jsem v tom až po uši.

10 komentářů k “Jak jsem přišla na chuť audioknihám

  1. Ach jo, to ti závidím, já jsem právě na chuť audioknihám ještě vůbec nepřišla. Nebaví mě jen je prostě poslouchat, před spaním taky usínám (fakt si myslím, že je to běžný problém), a když u toho začnu dělat něco jiného, tak prostě přestávám dávat pozor… Tak nevím, jestli je na to lék, jestli to mám zkoušet ještě jednou. Poslouchala jsem Mortdecaie a ten mě nějak nenadchl.

    1. Možná zkus opravdu něco napínavého, co tě hodně zaujme, třeba nějakou krimi. Ta Dívka ve vlaku je super. Jinak doporučuji poslechnout ukázku, bývá třeba 30 minut, z toho se dá už docela zjistit, jestli bude bavit. Mě by to asi taky před spaním jen tak nebavilo, ale jak jsem tam s dětmi nedobrovolně přikovaná třeba i na hodinu, tak jsem ráda, že to není jen proležený čas a můžu poslouchat :)

  2. Taky mi dost dlouho trvalo než jsem audioknihám přišla na chuť, sice jsem stále zastánkyně toho, že knihu jako takovou si užiju víc, ale třeba na cestování je to skvělé (zvlášť když někomu jako mně bývá v dopravních prostředcích při čtení špatně :-)).
    Jen teď moc necestuju, tak taky řeším, kdy to poslouchat – při úklidu mám raději hudbu, při žehlení koukám na seriály, venku mi taky vadí, že neslyším okolí, ALE poslouchat audioknihu při uspávání mě vůbec nenapadlo! Mám doma nespavce a někdy to fakt trvá a přesně jak píšeš akorát přemýšlím, co všechno bych mohla místo uspávání dělat a tohle se jeví, jako fakt skvělý nápad :-) Takže díky za tip :-)

    1. Jak píšeš, kniha a čtení je prostě nejlepší, ale v nouzových situacích je audiokniha super. Vyzkoušej na to uspávání, jak se ti to osvědčí. Já už se teď na to skoro těším :)

  3. Já zatím audioknihám moc šancí nedávala, přeci jen mi jde o ten čtenářský prožitek, ale je pravda, že jich využívám při čtení anglických knih – u těch totiž snadno ztrácím pozornost a když mám v uších souběžně se čtením audio, udržuje mě to „na příjmu“ :) Po Tvém článku ale možná zkusím dát šanci i nějakým těm českým. Díky za příjemně počtení a přínosné informace :)
    Hezkou neděli,
    K

    1. Vyzkoušej, je to zas jiný zážitek. Mně osobně vyhovuje styl audioknihy, kde jde spíš o dramatizaci a poslouchám to jako rozhlasovou hru. Zkoušela jsem poslouchat i audio verzi časopisu Respekt, ale to prostě nedávám, jak je to jen čtené bez emocí :)

  4. Já měla u audioknih také dost dlouho usínací reflex :D Teda co to povídám měla…mám :) Když jsem byla malá, naši mi ke spaní pouštěli kazety s pohádkami a tak to mám nejspíš spojené – povídá se příběh = jde se spát :D Ale už jsem to trochu překonala.

    Jinak já audioknihy nejvíc poslouchám na trase Brno-Budějovice. Sedím tam 3,5 hodiny a nikdy jsem se nemohla rozhodnout mezi svými dvěma oblíbenými cestovacími činnostmi – pohledem z okénka a čtením. Tak teď to spojuju :D

    Jinak má první audiokniha byl Muž jménem Ove a docela mě nadchl, takže toho mohu vřele doporučit :) NEní to sice napínák, ale je to milé, vtipné, a hlavně fakt dobře namluvené.

    1. Já mám štěstí, že mi při cestování nevadí číst. Při každodenním dojíždění do Prahy jsem toho taky načetla mraky. Ale je fakt, že preferuji lehký Kindle před papírovými bichlemi :)
      Muž jménem Ove je výborná kniha, už jsem četla. Možná by to ale bylo zajímavé srovnání na poslech.

  5. To zaspavanie je dobre vyriesene v aplikacii Audiolibrixu kde sa da sleep rezim resetnut zatrasenim. Robim to potom tak, ze mam telefon vedla seba, sleep nastavim na 5 minut a kym necitim unavu tak s nim z casu na cas zatrasiem co mi vzdy obnovi tych 5 minut. Takze nikdy mi to nehra dlhsie nez 5 minut po zaspani ale mozem pri tom zaspavat aj pol hodinu a nemusim odomykat telefon aby som casovac znovu nastavil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *