Dalajlamova kočka – budhismus zvířecím pohledem

Zajímalo by vás, jak se na východní principy a budhismus dívá kočka? A co když je to navíc kočka, která se pohybuje v blízkosti samotného dalajlámy? Já jsem s touto audioknihou šlápla trochu vedle, ale i tak má své kouzlo a posluchače si určitě najde.

Dalajlamova kočka

  • Název: Dalajlamova kočka
  • Autor: David Mitchie
  • Interpret: Ivana Jirešová
  • Režie: Helena Rytířová
  • Délka: 6:33
  • Vydavatel: Synergie Publishing
  • Rok vydání: 2015

Malého zuboženého koťátka se šťastnou náhodou ujme dalajláma a jeho tajemníci. Kočička se tak pohybuje v jeho bezprostřední blízkosti, popisuje každodenní život a fungování v klášteře, návštěvy slavných osobností, jednání s hosty i pauzy při zahraničních návštěvách. Klidné a trochu nudné prostřední kláštera pak vyvažuje blízká kavárna Café France, kde se stane Sněžná lvice pravidelným hostem. Jedná se jakýsi mix kočičích, někdy infantilních, zážitků a budhistických mouder a poučení. Některé kapitoly fungují výborně, jinde už to na mě bylo příliš a humor nefungoval, např. ta záležitost se zvracením chlupů nebo kakáním v přímém přenosu před novináři, které se dostalo na youtube :)

Knihu načetla Ivana Jirešová a její hlas se ke knize výborně hodí. Dokázala přesně vyjádřit kočičí rozmary i rozmluvy nad různými aspekty budhismu. Pokud ale mluvila za jiné, třeba mužské postavy, projev mi přišel přehnaný a vadil mi. Hudební předěly jsou mezi kapitolami tvořeny tématickou hudbou a zvuky z budhistických chrámů a dotváří vhodně atmosféru.

Dalajlamova kočka

Tato knížka má skvělé recenze a patří mezi nejprodávanější v kategorii filozofických a náboženských audioknih. Doma navíc máme 4 kočky a kdysi jsem byla na přednášce Jeho Svatosti, když navštívil Prahu. Umíte si představit lepší cílovou skupinu? Takže jsem čekala, že pro mě tento titul bude to pravé ořechové :). Bohužel jsem se tentokrát s výběrem úplně netrefila a příběhem se celkem protrápila. Poklidné tempo vyprávění a příjemný hlas interpretky stvořily dohromady spolehlivý uspávací prostředek, kdy jsem začátky některých kapitol slyšela až 5 večerů za sebou. Chyběl mi tam také nějaký větší vývoj, který by mě nutil poslouchat dál a dál a těšit se na pokračování. Tady byla jen taková menší linka s jedním libovým kocourem, která rozhodně nestačila :).

Dalajlamova kočka

Kdybych měla popsat tuto knížku jedním slovem, bylo by to „milá“. Určitě bych ji doporučila na klidný nerušený poslech, třeba na procházku do lesa. Celkové vyznění je moc příjemné a Rinpočhe vám v podobenstvích nenásilně představí hlavní principy budhismu a hledání životního štěstí. Pokud ale posloucháte před spaním, sáhněte raději po jiném titulu.

Za poskytnutí audioknihy děkuji
audiotekaCZ- logo

4 komentářů k “Dalajlamova kočka – budhismus zvířecím pohledem

  1. Přiznávám, že podobné filozoficky „popularizační“ knihy-příběhy mě naplňují hlubokou nedůvěrou :D Listovala jsem knihou a nechápala jsem, proč bych to měla číst (i když buddhismus je určitě zajímavý a ráda bych se o něm dozvěděla víc – ale asi ne přes kočku).
    Víš o nějaké žánrově podobné knize, která je podle tebe dobrá a kterou bys mi mohla doporučit? Abych pochopila, co na tomhle žánru je? :D (Třeba knihy od Coelha mě neberou, i když mám celkem ráda Jonathana Livingstona Racka od R. Bacha – je to podobný styl…?)

    Jinak fakt hezký článek :)

    1. Abych pravdu řekla, taky jsem zatím nepotkala knihu, která by mě stylem i myšlenkami úplně sedla. Coelho mě hodně míjí, ikdyž jsem knihy od něj četla. Docela zarezonovala dnes hodně oblíbená „duškovina“ v podobě Čtyř dohod. Tu jsem také poslouchala, byl k tomu kytarový doprovod, který k tomu hezky seděl. Takže taky pořád trochu hledám a tápu a občas nějakou podobnou knihu zkusím, jestli to nebude ono :) Spíš mi vyhovuje beletrie, kde mi ty myšlenky a ideje přirozeněji vyvstávají než v příručkách duchovního rozvoje. Naposledy mě v tomto ohledu překvapila třeba sbírka povídek Stolek s citróny. K budhismu bohužel žádný konkrétní tip nemám :(

      1. Čtyři dohody jsem nečetla, ale viděla jsem záznam z představení – není to úplně můj šálek kávy, ale Duškovo podání opravdu nemá chybu :)
        No jo, já zase preferuju literaturu faktu, když už se chci něco dozvědět, možná taky proto mi tyhle alegorické snahy o zjednodušení připadají trochu pitomoučké :D Ale třeba na něco dobrého v budoucnu narazíme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *