Minulý týden jsem úplnou náhodou narazila na projekt Káva s koučem. V jednom facebookovém příspěvku Veronika Hurdová (mimochodem její blog Krkavčí matka opravdu stojí za návštěvu) popisovala svou loňskou pozitivní zkušenost s touto akcí a chválila si konkrétní koučku Gabrielu Böhmovou. Impulsivně jsem se rozhodla si takový rozhovor také vyzkoušet. Mám zrovna určité „tápací“ období, kdy mám spoustu současných aktivit, další v plánu a řeším, kam nasměrovat svou energii.
Za kávu profesionální koučing
Káva s koučem probíhá 2x ročně (vždy v průběhu jednoho týdne) a funguje velmi jednoduše. Na webové stránce www.kavaskoucem.cz si vyberete kouče ze svého okolí a domluvíte si s ním schůzku. Všichni zapojení koučové mají certifikovaný výcvik a minimálně 100 hodin praxe. Cenou za rozhovor je káva, čaj, nebo v mém případě jen minerálka, na kterou svého kouče pozvete. Na oplátku dostanete ukázku profesionálního koučování. Pokud tápete, co vlastně koučink je, tak se můžete inspirovat zde.
Někdy člověk neví přesně, co chce. Jindy ví, co chce, ale nedaří se mu toho dosáhnout. Snaží se, ale marně. Nebo k potřebnému úsilí nemůže najít dostatek času, energie, motivace,… To jsou přesně situace, ve kterých může pomoci kouč.
Jak schůzka probíhala
Schůzku jsem si domluvila velmi rychle ze dne na den po krátké emailové a telefonické domluvě. Ještě před ní jsem dostala dokument s informacemi o tom, co je vlastně koučování, co od něj čekat, s čím může pomoci a jak obvykle schůzka probíhá.
Cele setkání se ale neslo v příjemném neformálním duchu, čemuž určitě napomáhá místo setkání, které by mělo být v nějaké klidné příjemné kavárně. Každý rozhovor je velmi individuální a týká se vašich konkrétních problémů. Kouč zde není od toho, aby za vás něco vyřešil nebo vám konkrétně poradil, ale aby vás svými otázkami vedl a nasměroval správným směrem. Jde sice o dialog, ale počítejte s tím, že mluvit budete hlavně vy. A to může být pro někoho, třeba introverta jako jsem já, celkem náročné :) Já osobně potřebovala po schůzce několik dní na jakési „uležení“ a zpracování myšlenek, protože přímo po schůzce jsem měla pocit, že mám hlavu úplně přeskládanou.
Naše schůzka trvala asi 1,5 hodiny a skončila až když jsme opravdu probraly všechno, co jsem měla na srdci. Na konci jsem ještě dostala všechny písemné zápisky, které celou dobu koučka zapisovala, a vyplnila dotazník zpětné vazby. Odcházela jsem s hlavou plnou myšlenek, ale i plánem konkrétních aktivit, které je potřeba v nejbližších dnech a týdnech udělat.
Správná osoba
Pro úspěch koučování je podle mě jednou z nejdůležitějších věcí výběr správného člověka. Já vybírala na základě doporučení, prohlédla si webové stránky, přečetla články na blogu, až jsem nabyla dojmu, že by to mohlo fungovat. A zvolila jsem dobře. Setkání s Gabrielou Böhmovou pro mě bylo velkým přínosem. Dokázala navodit příjemnou atmosféru, kdy jsem se nebála svěřit se svými plány, pocity, dilematy. Aktivně naslouchala, vedla rozhovor přirozeně, ale přitom s jasným cílem. Uměla na mě ale i přitlačit, když bylo potřeba :)
Co mi setkání dalo
- Pomohlo mi ujasnit si svou situaci a možnosti.
- Znovu jsem otevřela některá témata, která už se mi zdála uzavřená a vyřešená.
- Zvláštním efektem bylo i nastartování kreativnějšího uvažování, které doposud trvá. Napadají mě úplně nové způsoby řešení různých situací.
- Přimělo mě to přemýšlet víc v dlouhodobém horizontu a zkusit si ujasnit životní priority a cíle.
- Poznala jsem skvělého člověka, které ho můžu rozhodně doporučit.
Jaký máte názor na koučování? Využili byste ho někdy?
To zní moc dobře! Koučing je vážně zajímavý, taky mě to trochu láká. Dostala jsem se k němu trochu na kurzu aplikované psychologie na univerzitě, kde nám řekli, co to je, a zkoušeli jsme si to na sobě vzájemně. Dovést to do mistrovství musí být vážně těžké! Každopádně ti přeju, aby kreativní a pozitivní nálada vydržela co nejdéle! :)
Díky moc :) Já o koučingu moc představ neměla, jen takovou tu obecnou povšechní, že jde spíš podnikovou věc, takže mě to mile překvapilo. A souhlas, že to je hodně náročné povolání, když v tom má být člověk opravdu dobrý.
To zní fakt zajímavě, mám za sebou několik období, kdy jsem nevěděla kudy kam a co bych vlastně chtěla (resp. chtěla jsem všechno, což pochopitelně nebylo v mých možnostech) a tehdy by mi něco takového možná pomohlo, ale v té době jsem o ničem takovém nevěděla (akorát mě všichni posílali ke kartářce :-)).
Teď jsem sice v situaci, kdy mám o nejbližší budoucnosti poměrně jasno, ale dokážu si představit, že až zase přijde čas zoufalého vzdychání a přemítání, kam se teď nasměřovat, tak bych služeb nějakého kouče využila :-)
Rozhodně se mi projekt káva s koučem líbí a třeba to i při další akci vyzkouším :-)
Kartářka pobavila :) Jsem ráda, že tě to zaujalo. Myslím, že další akci mají zase na podzim. Je fajn si to takhle neformálně a bez závazků vyzkoušet. Kdybych někdy měla zase pocit, že potřebuji ujasnit myšlenky, určitě bych se koučování zase nebála využít.