V červnu jsem si konečně pořádně užila čtení, střídala jsem různé žánry i příběhy. Bohužel s recenzemi je to horší. Kratší zhodnocení dávám vždy na facebook a instagram, ale na delší soustředěnější psaní teď nezbývá tolik času. Nejlepší knihou měsíce vyhlašuji jednoznačně Sarajevskou princeznu.

Přečtené knihy

• Jsou světla, která nevidíme – Anthony Doerr
• Bez šance – Neal Shusterman
• Špulka modré nitě – Anne Tylerová (recenze)
• Umění rozhovoru o konci života – Angelo E. Volandes
• Pep Guardiola – První rok v Mnichově – Martí Perarnau (recenze)
• Okamžik všeho – Shelly Kingová
• Sarajevská princezna – Edo Jaganjac (minirecenze)
• Jak pálit a neukládat – Petr Novák

Audioknihy

Koupila jsem si novou čtečku, která je oproti mé předchozí podsvícená, takže můžu číst i večer v posteli. Poslech audioknih tak trochu trpí :)

Kvantitu doháním kvalitou. Doposlechla jsem výborné Vyhasínání mozku Martina Kleina (recenze) a teď mám rozposlouchaný Ostrov Entry.

Videa, články

• Život redaktora – zajímavý blog o profesi nakladatelského redaktora
• Pro fanoušky Harryho Pottera:
  • 11 nových věcí, které jsme se dozvěděli o světě Harryho Pottera 
  • Překlad článku o Koločarech z Pottermore 
• Rozhovor s fotografem Tomášem Třeštíkem na DVTV
• Parta maraton – dokumentární seriál ČT o partě 6 lidí, která se během několika měsíců snaží připravit na maratonský závod. Jsou zde i naprostí neběžci a kavárenští povaleči. Takové trochu „veřejnoprávní“, ale bavilo mě to :)
• Fotbal – většinou stíhám jen sestřihy zápasů druhý den poté, ale viděla jsem celý zápas našich a skvělý zápas Islandu proti Anglii.

Ostatní

• Přijímačky – na začátku měsíce jsem absolvovala přijímačky na knihovnictví (více v samostatném článku).
• Divadlo Pomezí – Marek mi připravil skvělý zážitek. Dostala jsem lístky do divadla na představení POMEZÍ. To má formu tzv. imerzivního divadla, kde se divák může sám a svobodně pohybovat po rozlehlém době a vybrat si komu nebo čemu bude věnovat svou pozornost. A bylo to vážně neuvěřitelné. Ve vile na Florenci jsem strávila přes 3 hodiny, běhala za herci i si jen tak prohlížela dokonale vybavené prostředí. Byly tam např. lesní místnosti, laboratoř, fotografický ateliér, cukrárna. Vše se odehrávalo ve 30. letech, takže krásné rekvizity a kostýmy. Dokonce jsem i několikrát byla součástí děje, který byl občas až hororový. Nedá se to moc popsat, ale rozhodně všem doporučuji. Na podzim by měli mít nějaké reprízy. Navíc jsme spali v Praze v hotelu, takže to byl takový výlet i s dětmi :)

  

• Dovolená s dětmi v Pekle – napadla mě taková dost šílená myšlenka, že pojedu na víkend do penzionu – sama s dětmi. Vybrala jsem jeden v Jizerských horách – je to opravdu ráj pro děti a trochu peklo pro rodiče :) Všechno je tam uzpůsobené pro mrňata tak do 4 let – velké herny, všude nočníky, malé židličky, venku hromada hřišť, trampolín a odrážedel. Děti si to užily, já moc ne – viz odstavec Záda.
• Záda – to si takhle balím na tu dovolenou s dětmi, v jedné ruce Jonáška, druhou sbírám věci ze země a najednou šlus a už se nezvednu. Po zhruba 15 minutách pláče se trochu narovnám a řeším, co dál. Ještě se mi to nestalo, tak trochu panika. Googlim a volám doktorce, co s tím. Sháním doprovod na hory, protože zřejmě nebudu moct úplně fungovat (díky ségrušce Páje, že jela se mnou). První 2 dny byly strašné, nemohla jsem kluky nosit, dlouho sedět, stát, spát, nic pořádně zvedat, ale pak se to začalo postupně zlepšovat a už jsem opět téměř ve formě.
• Udělala jsem jahodovou marmeládu – já vím, zní to nicotně, ale je za tím dost potu :)
• Léto, grilovačky, potkávání nových lidí – až se Marek ptal, co se to se mnou děje, že já, introvert, organizuji tolik akcí.
• Práce na školce – papírování, nákupy, schůzky, komplikace. Už se to blíží.

A na příští měsíc se těším. Doženu všechny svoje resty a přečtu další spoustu knih. A taky začíná Tour de France! :)