Povídkové Jablko zve zpět do viktoriánské Anglie

Po opulentní hostině v podobě 920 stran dlouhého románu Kvítek karmínový a bílý je soubor navazujících povídek Jablko opravdu jen taková svačinka. V sedmi povídkách se vrátíte zpět do viktoriánské Anglie, dozvíte se, co se stalo s Williamem, navštívíte Sugar, Sofii a přečtete si střípky ze života dalších známých postav. Stojí za to vracet se zpět nebo je lepší uchovat si dojem z neuzavřeného konce Kvítku?

Jablko - Michel Faber

  • Název: Jablko
  • Autor: Michel Faber
  • Překlad: Viktor Janiš
  • Nakladatelství: Argo
  • Vydání: 2015
  • Počet stran: 176

Kvítek karmínový a bílý jsem přes svou délku přečetla během jednoho týdne před Vánoci. Nedalo se prostě přestat… Je to neobvyklý román, jako byste četli ty nejlepší knihy od Balzaca nebo Zoly, ale psané současným autorem a bez zbytečných popisů. Autor dokáže několika slovy nebo větami nastínit prostředí, děj, myšlenky postav, se čtenářem si také občas hraje a mluví přímo k němu, vysvětluje, polemizuje. Vše je navíc mistrovsky přeloženo Viktorem Janišem. Tohle všechno platí i pro Jablko.

Kvítek má sice přes 900 stran, ale příběh končí závěrečnou větou hlavní postavy prostitutky Sugar: „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ a čtenáři tak můžou dumat nad jejími dalšími osudy. Dumat budou i po přečtení povídek, protože Sugar se sice věnují dvě povídky, ale obě jsou z doby v minulosti :) Ale nebojte se, dozvíte se z náznaků a příběhů dalších postav dost. Já jsem ráda, že autor opravdu nechal Sugar jít. Jak píše v předmluvě: „Sugar bylo celý život upíráno soukromí a ke konci románu si vysloužila právo někam to dotáhnout bez našeho dohledu.“ :)

Jablko - Faber

Z knížky vybírám jednu malou polemickou část o čtení od Sugar:

Jaký má smysl číst příběhy jiných lidí? Měla by psát své vlastí. Čtení je už ze své podstaty přiznání porážky, rituální sebeponížení: ukazuje, že jiné životy pokládáte za zajímavější než ten vlastní. Sugar by najednou ze všeho nejradši seškrabala ze své duše nánosy všech těch fiktivních hrdinek, na nichž ji kdy záleželo, vyreklamovala si všechny hodiny, které proplýtvala starostí o osudem pronásledované milence a tragická nedorozumění. Všechno je to habaďůra, maňáskové představení pro lehkověrné masy. Kdo napíše pravdu, pokud ji nenapíše sama? Nikdo.

Dle mého názoru je pro čtenáře Kvítku tato sbírka povinností a určitě si ji vychutnáte. Myslím si ale, že povídky fungují i samy o sobě, výborná je např. ta poslední o době hnutí sufražetek v edvardiánské době a návratech domů.

10 komentářů k “Povídkové Jablko zve zpět do viktoriánské Anglie

      1. ….to je zajímavé, vaší ukázku jsem si v knížce taky založila :), jinak Jablko je sice pouze menší svačinka, ale mě dalo odpověď na tu nejdůležitější otázku, takže jsem po přečtení vlastně spokojená… a některá tajemství prostě zůstanou nezodpovězena…

        1. Já jsem po přečtení také spokojená, myslím, že autor nadávkoval informace přesně tak akorát. K té ukázce – kdo z nás čtenářů si podobnou otázku o smyslu čtení někdy nepoložil? :)

  1. O knize Kvítek karmínový a bíly jsem ještě neslyšela, ale po přečtení recenzí na databaziknih.cz si myslím, že by se mi mohla líbit, takže díky za tip :-) A pak možná dám šanci i téhle povídkové sbírce :-D

  2. I am glad to have found this link! I am thinking of driving from east coast US to Honduras this December. What useful websites did you find when planning your trip? Do you know if there are sites where you can connect with others trying to do that same thing? Thrs!nkAdaian

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *