Šest měsíců je podle Jany Florentýny Zatloukalové minimální doba na důkladné otestování kuchařky. Tolik času jsem jejímu novému titulu Večeře u Florentýny zatím věnovat nemohla, ale i tak si vám ji troufnu doporučit.

• Název: Večeře u Florentýny – Odpolední kuchařka pro dceru
• Autor: Jana Florentýna Zatloukalová
• Nakladatelství: Jana Florentýna Zatloukalová
• Vydání: 2016
• Počet stran: 312

Kuchařka pro dceru je moje srdeční záležitost. Vyšla už v roce 2007 a od té doby byla mnohokrát dotištěna. Já si kdysi náhodou pořídila její první vydání a po nepřetržitém denním a nočním čtení zajásala. Konečně někdo napsal kuchařku s pochopením pro lidi, kteří jsou opravdovými začátečníky. Co ji odlišovalo od jiných titulů na trhu? Postupy jsou zde opravdu podrobné a hlavně neobsahují podpásovky typu: pečte ve středně vyhřáté troubě, přidejte jíšku, kterou jste si předem připravili, nebo vyšlehejte do pěny. Takže jsem s její pomocí pomalu získávala sebevědomí a odvahu k vaření. Mými kuchařskými mezníky byly např. vánočka nebo krkovice na pivě :) Později jsem pořídila ještě speciální Vánoční kuchařku pro dceru, která také nezklamala. Maso už doma téměř neděláme, takže Hovory s řezníkem jsem úspěšně minula a na Snídaně u Florentýny jsem narazila až nyní spolu se zmiňovanou nejnovější knihou o večeřích.

Obsah, recepty

Podtitul Odpolední kuchařka pro dceru naznačuje, že se bude pokračovat v osvědčených a úspěšných konceptech této edice. Recepty jsou tedy opět rozděleny do tzv. etud, ale oproti trochu zmatenému rozdělení v prvnímu titulu, mi zde dávají větší smysl.

• Pomazánková etuda
• Etuda o svačinách do ruky
• Etuda o svačinách do misky
• Etuda o odpolední kávě
• Rychlé večeře – jarní, letní, podzimní a zimní etuda
• Přílohová etuda
• Etuda o večerním posezení s přáteli
• Etude o pozdním vyjídání lednice

Největší část zabírají recepty na večeře rozdělené podle sezónnosti, ale mě zaujala i část o svačinách, kde se dozvíte, jak si udělat vlastní lučinu, termix nebo pribiňák (s dětmi doslova k nezaplacení). Líbila se mi i podrobná pasáž o přípravě příloh, ve kterých někdy ještě plavu. Tahle kuchařka se také snaží jít s trendem zdravého vaření, takže sladké buchty, koláče a dezerty tu opravdu moc nenajdete.

Každé roční období obsahuje 24 receptů, jejichž základem je sezónní zelenina a dále se dělí podle použité bílkoviny (Vejce, Maso, Ryby, Drůbež, Luštěniny, Sýry/mléko). Pro vegetariány je tedy použitelná zhruba polovina receptů. Na začátku každé kapitoly je přehledné kolečko, kde se dá v receptech rychle zorientovat právě podle bílkoviny a také podle jeho sytosti (symbol střevíčků). Moc se mi líbí celkový přístup k plánování vaření večeří. Zjednodušeně – začněte tím, že si vyberete zeleninu, zvolte bílkovinu a nakonec řešte přílohu. Zjistila jsem, že jsem to doteď dělala přesně opačně a jídla se pak často opakují.

Design, zpracování

Jak je dobrým zvykem u této edice kuchařek, recepty jsou přehledné, seznam ingrediencí bezchybný, postup podrobně popsaný (někdy tedy hodně dlouhý). U receptů také najdete jakýsi motivační navnazující úvodní text. Doporučuji ho číst, často jsou tam další tipy a rady k receptu nebo výběru surovin. Kromě již zmíněných střevíčků, které značí sytost jídla, zde ještě uvádí počet vařených porcí. Osobně bych uvítala i přibližnou dobu přípravy, abych se mohla rychle rozhodnout podle stupně hladovosti dětí a dostupného času :)

Fotek je v kuchařce hodně, jsou krásné, ale rozhodně nejsou u všech receptů. Bohužel. U některých, zejména těch s cizokrajnými názvy, by se opravdu hodily. Nebo jen já nevím, co je Risi bisi, Kisir nebo Pilaf?

Skvělá je orientace v knize. Na začátku je klasický obsah a kromě již zmíněných koleček u večeří má navíc výborně zpracovaný rejstřík podle surovin. Kéž by byl takový v každé kuchařce. A další pochvala je za zvolenou vazbu a formát knihy. Neumím to pojmenovat odborně, ale prostě nezavírá se a neleskne se :).

Pokud bych měla být za rýpala, tak se mi čistě subjektivně moc nelíbí obálka, která je, jestli jsem správně pochopila, inspirovaná filmem Adéla ještě nevečeřela, a kontrast u žlutých názvů kapitol je na hranici čitelnosti.

Vyzkoušené recepty

Kuchařku jsem testovala v létě, před nástupem Vítka do školky, takže vaření bylo kolektivní (čili chaotické se spoustou nepořádku). S dvěma asistenty na lince jsem tedy vybírala spíš recepty rychlé a takové, které by s určitou mírou pravděpodobnosti mohli pak alespoň ochutnat, případně i sníst.

Pečená cizrna je z kapitoly o pozdním vyjídání lednice, ale u nás měla takový úspěch, že ji do lednice ani nebylo potřeba přesunout a večera se nedožila. Bezvadné na uzobávání během odpoledne.

Bulgurové rizoto

Tento recept jsem vybrala, protože podobná jídla typu „mišmaš“ z bulguru nebo rýže dělám a chtěla jsem vyzkoušet zde uvedený trochu odlišný postup. Nebylo to špatné, ale výrazný rozdíl v chuti jsem nepoznala. Ale zase jsem se tu alespoň správně naučila krájet pórek!

Shrnutí

Večeře u Florentýny nepřináší nový nebo revoluční pohled na vaření, není zaměřená na určitý typ vaření ani není nějakým kompletním soupisem receptů pro každou příležitost. Přináší ale přehledný systém na plánování a vaření rychlých a zdravých večeří, jejichž základem je sezónní zelenina. Myslím, že po jejím prostudování bude ve vaší domácnosti večeře v podobě chleba s máslem a šunkou stále méně častou variantou. V kuchařce najdete 155 perfektně připravených receptů s podrobnými postupy, které obstojí i u kuchařských začátečníků a nemehel. Já už se těším na další testování.