Svět knihy 2017 aneb krosnu s sebou

Svět knihy je velký svátek milovníků knih a určitě doporučuji tam alespoň na jeden den zajít. Díky novému vedení veletrhu je návštěva navíc rozhodně příjemnější než předchozí roky. V tomto článku mám pro vás pár postřehů z něj a na konci samozřejmě nějaké ty úlovky :)

  • Nově zavedené platební terminály jsou skvělé, ale pozor – už nejste omezení hotovostí, kterou si s sebou vezmete :)
  • Konečně tu byl trochu lepší výběr jídelních stánků (i pro vegany) a nemusíme být odkázáni jen na klobásu a langoš. Taky kavárniček bylo po areálu víc.
  • Na začátku dostanete pásku na ruku a můžete se volně pohybovat, kde chcete. To v předchozích letech si člověk připadal trochu jako v kleci.
  • Super nápad se stanem malých nakladatelů. Snad jich příště bude ještě víc.
  • Co mi pořád vadí je dost hrozná teplota a vzduch v areálu a rušící se programy v sálech.

A osobně:

  • Zjistila jsem, že u knih pro dospělé (sebe) dokážu odolat (většinou) a spokojím se s nabráním edičáků, ale knihy pro děti jsou prostě má současná slabost (dost často).
  • Mám spoustu tipů a inspirace na nové knížky a hry do knihovny a nabrala jsem dost záložek a pohlednic pro děti na besedy.

  • Fajn setkání s kamarádkami z rekvalifikačního kurzu. Jestli jste v kavárně viděli 3 aktivně diskutující holky nad papíry s katalogizací a marketingem knihoven, tak to jsme byly my :)
  • Účast na křtu audioknihy Miloně Čepelky – je vážně ohromně ochotný a taky vtipný. Já mám ráda jeho knižní hitparádu na Country rádiu.
  • Spousta milých rozhovorů na stáncích – to se nedá všechno vypsat. Ale vypíchnu opět Audiolibrix, kde mě zachránili vodou, kafem a zajímavým popovídáním, ačkoli jim už půl roku dlužím recenzi na audioknihu Elona Muska.

Výběr z mých úlovků:

Montessori sešity pro předškolní děti a o zahradě si budu alespoň číst, když už ji nestíhám prakticky.

Rosu a Daru naši kluci milují a Šotek bylo terno. Zajímavě pomotaná zvířata i jejich názvy.

Koho sežere vlk? je nejen krásně ilustrovaná, ale navíc zajímavě vymyšlená knížka, kde si i nejmenší děti můžou tvořit příběh samy.

 Koho sežere vlk

Knížku Dům za mlhou mi doporučila jedna knihovnice. Dá se krásně použít pro dílničky čtení pro menší děti.

Řeka mě vtáhla a nepustila. Neuvěřitelné ilustrace, žádný text, příběhy, co stojí za to.


Včelám prostě nešlo odolat. Nádherná velká knížka, co stránka, to skvost. Už dlouho jsem tak povedenou neviděla.

A co vaše zážitky?

8 komentářů k “Svět knihy 2017 aneb krosnu s sebou

  1. Joo, koukám, že jsme měly stejný problém, byla jsem tam s kamarádkou a celou dobu si stěžovala, že pořád stojíme u dětských knížek :-D Sobě nic, prťatům tašku knížek a přesto z toho mám radost a baví mě to :-) Jinak jsem tam byla letos poprvé, tak nemám srovnání, ale líbilo se mi to moc, jen ta teplota a vydýchaný vzduch nic moc :-(

    1. No jo, když oni dělají tak skvělé knížky pro děti, že jo? :) Loni to bylo myslím s tou teplotou trochu lepší, protože mírně pršelo a nebylo tak horko. Letos jsem musela dávat častější pauzy venku.

  2. Jsem ráda, že v tom nákupu dětských knih nejsem sama :-) stejné postřehy, jen tedy ten Dům za mlhou mi nějak utekl :-/
    Jinak díky za setkání, bylo to moc fajn- doufám,že za rok zase :-)
    M.

    1. Ten komiks je vážně originální a nemohla jsem bez něj odejít, ikdyž už mi tašky trhaly ruce :) A Včely jsou láska na první pohled – máme ale doma 3 včelstva, tak nevím, jak moc jsem tím poznamenaná :)

Leave a Reply